Slovo jachta v mnohých z nás vzbuzuje dojem luxusu a dovolené boháčů. Nenechme se však zmást. Pronájem lodi je cenově srovnatelný s přímořským ubytováním na jihu Evropy. Dovolená na plachetnici je úplně jiná než statický pobyt v hotelu na pevnině. Plujete od ostrova k ostrovu a poznáváte krajinu kousek po kousku. Výhled se mění stejně rychle jako vítr, vaše dojmy, pocity, vůně a zážitky. Řeknete si, moře je všude stejné, ale přece v každém kousku Středozemí najdete něco nového, co ještě neznáte, co jste ještě neviděli nebo nevyzkoušeli.
Rhodos
Naše cesta začíná v nejzachovalejším středověkém opevněném městě Rhodos. Na ostrov „věčného slunce“ přilétáme v noci, do přístavu jedeme autobusem přes město a letmo poznáváme noční rušný život. Město s krásným přístavem, starořeckou pevností Lindos (s chrámem bohyně Athény) a Rytířskou cestou si obvykle nikdo nenechá ujít. My máme na výlet celý den. Procházka starým rhodským městem je velkým zážitkem, který lze završit v některé ze zdejších taveren. Všichni labužníci a požitkáři si přijdou na své. Dá se tu koupit levně víno, tradiční řecké suroviny, boty, kůže a keramika. Nebojte se smlouvat.
Plavu si ani nevím jak...
Druhé ráno nás kapitán seznamuje s lodí. KATE je krásná sportovní plachetnice Dufour 40 Performance, pohodlně vybavená se třemi kajutami a salonem. Funguje zde pravidelný režim – činnosti nutné k vyplutí, plavbě, kotvení a také obstarávání proviantu. Obsluha lodi je relativně nenáročná, za pomoci kapitána ji zvládne téměř každý a i to patří k zážitkům, na které budeme rádi vzpomínat. Dopřáváme si vydatnou snídani, protože během plavby se za napnutých plachet budeme do houpající se kajuty spouštět jen velmi neradi. Na palubě se vegetuje daleko lépe. Před vyplutím ještě zběžně uklízíme všechny věci do skříněk nebo hlubokých poliček, mažeme si záda a sháníme po lodi brýle, klobouky, foťák a oplatky. Zvedáme kotvu a napínáme plachty. Konečně vyplouváme!
Před cestou jsem byla přesvědčená, že koupání na otevřeném moři během plavby dozajista vynechám. Patřím k těm, co musí vidět dno, aby vkročili do vody. Uprostřed léta v subtropech a na otevřeném moři člověk moc stínu nenajde a při pohledu na ostatní členy posádky se překvapivě i já ocitám na hladině, pode mnou je jen tmavá mořská hlubina. Nechávám se unášet chladnou vodou na laně za lodí. Úžasné. Odpoledne kotvíme na ostrově Symi ve skryté zátoce s klášterem na břehu. Pouštím se do přípravy společné večeře. První den na moři máme za sebou a loď nás uhoupává ke sladkému spánku.
Koloniál pod kostelem
Následující den směřujeme k Tilosu. Jakoby bohem zapomenutý ostrov s městem postaveným v kopcích nás láká k výstupu. Potkáváme cestou mnoho domorodců a osly, krademe z opuštěné zarostlé zahrady sladké zralé fíky a hroznové víno. V cíli naší cesty nás místní kostelík obdaruje nádherným výhledem do údolí. Vracíme se dolů veleúzkými uličkami, často nechtíce dojdeme někomu „na terasu“, těžko se rozeznává hranice soukromého pozemku. Objevujeme nenápadný koloniál s potravinami a neskutečnou atmosférou let dávno minulých. Ocitáme se zpátky v čase před 50 lety, kdy v krámě vážili mouku do pytlíku, cukrovinky do kornoutů a u pokladny se točilo klikou. Ceny jsou samozřejmě daleko nižší než v pobřežním minimarketu. Necháme si ukrojit obrovský kus místního ovčího sýra, nakupujeme zeleninu a spoustu dalších dobrot. Obtěžkáni se pomalu vracíme – a zrovna žádný osel v dohledu.
Během plavby bývá dost času na relaxaci, opalování, četbu a povídání. Kapitán nám vypráví o ostrovech, obyvatelích, historii Řecka a Turecka a dalších zajímavostech okolí. Při západu slunce přidává historky o svých minulých plavbách, cestách přes oceán, o jachtingu a ptáme se na technické detaily plachetnice, její údržbu a podobně. Nissyros, který míjíme, má sopečný původ. Prameny se však různí v tom, zda je ostrov již vyhaslý nebo ne. Nicméně lze zde navštívit kráter umístěný přímo uprostřed ostrova.
Po setmění otevíráme notebook a program Stellarium nás provádí po noční obloze. Výborná zábava pro všechny. Noční posezení na palubě se sklenkou vína je moc fajn a dá se provozovat denně, s případnou obměnou vína za rakii, anýzové ouzo nebo námořnický rum. Ptáte se, jak probíhá na lodi očista? Jednoduše – namydlíte se a skočíte do moře. Sůl je pryč. KATE nabízí sice sprchu, se sladkou vodou se však trochu šetří – dle plánu zastávek v marinách, kde se doplňují její zásoby.
Hippokratův platan
V rodišti slavného Hippokrata, na Kosu, si dopřáváme opět ochutnávku historických památek, které toto atraktivní místo bohatě nabízí. Ostrov je vlastně jedna velká památka. Procházíme dominantu celého přístavu – hrad rytířů Řádu sv. Jana s nádhernými architektonickými pozůstatky z doby antické. Před pevností míjíme slavný Hippokratův platan s obvodem 12 metrů, který dle legendy slavný lékař sám zasadil a později prý pod ním i vyučoval své žáky.
Cestou v Egejském moři nás k sobě přitahuje nepatrný ostrůvek Astipalaia. Nerušeně si užíváme samoty, koupání bez plavek v čistém teplém moři a nádherné kamínkové pláže na industriálním pozadí s lomem. V týdnu se zde těží surovina používaná při výrobě zubních past. Moc se nám tu líbí, proto neplánovaně zůstáváme o den déle a poté se opět vydáváme na cestu k dalšímu ostrovu. Přístav na malém ostrově Leros je příjemné, turisty málo poznamenané místo. Po dvoudenním koupání a odpočinku máme zase chuť na výlety. Vydáváme se přes město do vysoko položené staré pevnosti, odkud si dopřáváme fantastický výhled na celý ostrov a moře v dálce splývající s oblohou bez mráčku.
Samos, rodiště slavného matematika Pythagora, je cílem naší trasy. Dá se zde navštívit mnoho světově unikátních památek. Heraion, výjimečný komplex antických vykopávek, různé pravoslavné kláštery a také Eupalinův tunel protínající celou horu (svého druhu první na světě, propočítaný přímo Pythagorem). V Pythagorionu, klidném starobylém přístavním městě se poprvé za celou dobu spojujeme (v internetové kavárně) s civilizací doma a loučíme se s KATE i kapitánem společnou večeří v místní taverně až do pozdních nočních hodin.
Prozkoumali jsme 12 ostrovů a jejich zátok, pláží, velkých měst i městeček, kde se zastavil čas. Všude bylo co k vidění a poznávání jak na souši, tak i na dně moře. Cestu, kterou jsme s plachetnicí upluli za 14 dní, jsme pak „rychlotrajektem“ Flying Dolphin zvládli za pár hodin. Po návratu na Rhodos nás hned u výstupu z trajektu „odchytil“ domorodec s nabídkou ubytování, za což jsme mu byli vděčni, a hrdě si nás pak vedl starou dlážděnou cestou města až ke svému příbytku schovanému mezi úzkými uličkami. Přenocování přímo v centru historického města nám vyvážilo méně komfortní ubytování. Poslední noc jsme samozřejmě strávili nákupem dárků a drobností po obchůdcích a posedáváním u Retsiny v typických řeckých tavernách.
Článek ve formátu PDF zde.
Text a foto Gabriela Musilová
