Zlepší se podmínky pro rekreační lodě? |Nový zákon o vnitrozemské plavbě
Dlouho připravovaná novelizace zákona o vnitrozemské plavbě konečně vstupuje
od 1. ledna 2015 v platnost. Co se změní? Zlepší se podmínky pro rekreační lodě?
Podrobnosti jsem zjišťovala na Ministerstvu dopravy České republiky, kde jsem se setkala s ředitelkou Odboru plavby Mgr. Katarínou Koleničkovou a s poradcem a odborníkem na vnitrozemskou plavbu Ing. Tomášem Häcklem, Csc.
Naše čtenáře zajímají hlavně změny týkající se rekreační plavby. Můžete nám je přiblížit?
KK: Novela prošla samozřejmě hodně změnami z toho důvodu, že 15 let tento zákon nebyl zásadně novelizován. Nově jsme upravili pojmy, zákon nyní zná pojmy přístaviště, překladiště, vývaziště, kotviště. To se týká i re-
kreační plavby.
TH: Důležité je, že se vrátila původní definice malého plavidla – je definováno pouze délkou do 20 metrů. Dále je definováno, co není považováno za malé plavidlo, že to není převozní loď či plavidlo určené k přepravě více než 12 cestujících. Nepodařilo se definovat rekreační plavidlo jako zvláštní druh plavidla. Dál operujeme s malým plavidlem, takže se dostáváme do rozporu s Evropskou směrnicí, kde je definováno rekreační plavidlo do 24 metrů délky. Je však nutné zdůraznit, že existuje dvojkolejnost v unijní úpravě a mezinárodní úpravě, co se týče výše uvedených definic. Malá plavidla i nadále procházejí technickou prohlídkou Státní plavební správy, zatímco rekreační lodě nad 20 metrů délky musí projít stejnou komisionální prohlídkou jako komerční plavidla, což vyplývá z legislativy EU. Pokud malá plavidla mají prohlášení o shodě a mají označení CE, vstupní prohlídka bude zjednodušená. Bude zaměřena na kontrolu, zda skutečnost odpovídá směrnici EU, zkontrolují se identifikační čísla a vybavení nebo zařízení, která byla na plavidlo instalována dodatečně až po jeho uvedení na trh, například zařízení pro vaření či topení. Kompletní prohlídka plavidla proběhne jen v případě, když to bude jednotlivá stavba pro vlastní potřebu. V tomto případě zůstává režim prohlídky a schvalování způsobilosti shodný se současným.
Také se rozdělil rejstřík – nyní má dvě části – jedna se týká velkých plavidel a druhá malých. U malých plavidel do 20 m délky, kterých je podstatná většina, není rejstřík braný jako průkaz vlastnictví, a nemusí se tedy kontrolovat a zapisovat věci jako u velkých plavidel. Je to vlastně pouze evidence.
KK: Do rejstříku malých plavidel se zapisují náležitosti, které jsou samozřejmé – evidenční označení, druh, základní parametry plavidla, vlastník, provozovatel atd. Zápis do rejstříku již není konstitutivní, majitel lodě nemusí mít kupní smlouvu v písemné formě. Evidence malých plavidel tak bude snazší a podobná stavu jako to bylo před rokem 1995, než začal platit současný zákon o vnitrozemské plavbě.
Co tedy musí majitel nyní udělat, aby mohl zapsat svou loď do rejstříku malých plavidel?
KK: Vlastník nebo provozovatel musí v souladu se správním řádem podat žádost na Státní plavební správu, která bude obsahovat náležitosti uvedené v ustanovení § 14a a § 15a zákona o vnitrozemské plavbě.
Jaká plavidla podléhají evidenci?
TH: To zůstalo stejné – evidence platí pro všechna plavidla s celkovou hmotností včetně povoleného zatížení větší než 1 000 kg, výkonem motoru vyšším než 4 kW a plochou plachet přesahující 12 m2.
Platí stejné podmínky i pro průkaz Vůdce malého plavidla?
TH: Ano, platí. Zůstaly v platnosti i některé výjimky pro vedení plavidel překračujících tyto podmínky bez průkazu na některých vodních cestách a v půjčovnách.
Došlo k nějaké změně při vydávání průkazů Vůdce malého plavidla?
KK: Ano. Až dosud nebyla zavedena povinnost prozkoušení praktických dovedností vůdce malého plavidla. Nyní bude povinná praktická zkouška u osoby pověřené Státní plavební správou, která bude ověřovat praktické dovednosti při vedení malého plavidla. Zákon upravuje podmínky, za kterých může být tato osoba pověřena. Jednou z podmínek pro pověření je i úspěšné složení zkoušky před Plavebním úřadem.
TH: Dosud to bylo tak, že pro Vůdce malého plavidla bez omezení, bylo nutné podstoupit v den zkoušky u Státní plavební správy praktickou zkoušku. Nově to bude tak, že praktickou zkoušku absolvuje uchazeč předem u pověřené osoby, dostane osvědčení, že ji absolvoval, a při vlastní zkoušce na Státní plavební správě už podstoupí jen teoretickou část zkoušky formou testu.
Praktická zkouška bude tedy nyní povinná pro všechny?
KK: Tuto oblast upravuje vyhláška o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel, která prošla mezirezortním připomínkovým řízením a vyjadřovala se k ní i odborná veřejnost. Je v ní obsažena komplexní úprava v oblasti průkazů způsobilosti jak profesních, tak za účelem rekreace. Ve stávající právní úpravě nebylo možné s Mezinárodním průkazem vůdce rekreačního plavidla vést plavidlo delší než 20 m. Nyní bude možné s tímto průkazem vést rekreační plavidlo o délce do 24 m.
TH: V zásadě to bude fungovat jako v autoškole. Když chcete řidičák, musíte absolvovat autoškolu, tam vás naučí s autem trochu jezdit a potom jdete udělat zkoušku před komisařem. Jedete kilometr, dva, co za tu dobu komisař zjistí? Vycházíme z toho, že pokud budou pověřené osoby svědomité, uchazeči se naučí ovládání lodě v kurzu, kde si je i vyzkouší a svým podpisem se s čistým svědomým zaručí, že uchazeč umí vést loď. To je cílem. Bude to stejné pro motorové čluny i pro plachetnice.
KK: Zároveň se Státní plavební správa bude moci více zaměřit na výkon státního dozoru na vodních cestách. Je nutné kontrolovat dodržování pravidel plavebního provozu zejména v letních měsících, kdy se na vodě setkává vícero aktivit. Pokud je loď registrována v rejstříku Státní plavební správy, může plout i v pobřežních vodách.
Pokud je ale registrována v námořním rejstříku, na vnitrozemské vody dosud nemohla. Řeší nový zákon tento paradox?
KK: Ano, pokud je plavidlo evidováno v českém námořním rejstříku nebo v obdobné evidenci jiného státu, nyní smí plout po vnitrozemských vodních cestách.
TH: S námořním plavidlem můžete vjet na vnitrozemské cesty, můžete si nechat signalizaci, označení a všechno, když připlouváte a odplouváte. Jinak byste byli v rozporu s pravidly plavebního provozu.
KK: Ano. Pokud ale majitel přizpůsobí svou loď pravidlům plavby po vnitrozemských vodních cestách, může na nich plout. Provozovatel by měl znát technické parametry svého plavidla, například jeho šířku, délku, ponor a podobně ve srovnání s parametry vnitrozemské vodní cesty, po které zamýšlí plout. Samozřejmě musí dodržovat pravidla plavebního provozu a musí být držitelem průkazu způsobilosti Vůdce malého plavidla nebo Mezinárodního průkazu rekreačního plavidla.
TH: Například si musí upravit navigační světla, pokud je loď delší než 7 metrů.
Jaké další změny v zákoně najdeme?
KK: Zásadně se změnily paragrafy 28 a 29 zákona, které upravují, kdo je míněn účastníkem plavebního provozu a jaké jsou jeho povinnosti. To bylo hodně rozšířeno například na cestující, rybáře, koupající se osoby, obsluhující plavební komory a plavební zařízení a další, protože si myslíme, že všechny osoby, které do provozu nějakým způsobem zasahují, by měli být jeho účastníci a mít vymezené povinnosti.
Jak je to s provozováním vodních skútrů, rychlých člunů, vodního lyžování a podobně?
KK: Zde došlo k zásadní změně. Vodní lyžování zakázáno není a nikdy nebylo. To se mohlo provozovat ve vyhrazených plochách. Vodní skútry také. Vodní plocha pro tento druh plavidel mohla vzniknout i podle stávajícího zákona, důležité bylo to, že mohla vzniknout jenom se souhlasem dotčené obce. Ustanovení § 30a zákona nově upravuje, že Státní plavební správa může vymezit vodní plochu, do které budou muset nejenom skútry, ale všechna plavidla, která chtějí provozovat sportovní, akrobatickou nebo jinou jízdu, při které nebudou dodržována přesně stanovená pravidla plavebního provozu (vyšší rychlost, jiné vyhýbání, křížení...). Vodní skútr je klasické plavidlo, které může na vodu tak jako každé jiné, když chce provozovat plavbu z bodu A do bodu B. Pokud ale s ním chceme provozovat jiné sportovní aktivity a akrobatické prvky, musíme do vyhrazené plochy k tomu určené.
TH: Určené ne pro plavidla, ale pro činnosti s plavidly. Plochy mohou být vyčleněné speciálně pro některé činnosti – zvlášť pro vodní lyžování, pro kity, surfy, skútry...
Děkuji za objasnění všech podrobností. S novelou zákona souvisí i novelizace právních předpisů a vyhlášek.O jejich znění vás budeme informovat v příštím vydání YACHTU.
