Zapomenuté ostrovy Karibiku
Myslíte si, že je dnes ještě možné plout po karibských ostrovech, kde budete sami? Ano, je. Stačí vyplout do souostroví Královniny zahrady na jižním pobřeží Kuby. V oblasti plavby Golfo Ana Maria je 900 ostrovů s průzračnou vodou přebohatou na ryby. Jedná se o přírodní park ohraničený korálovým reefem.
Od naší poslední plavby ve flotile před třemi lety se podařilo charterové společnosti Vltava Sailing vypravit další tři katamarany na plavbu kolem Kuby. U českých „dálkových“ jachtařů stále převládají obavy z této oblasti Karibiku. Znovu jsme se přesvědčili, že naprosto zbytečné. Servis v marinách a doprovodné služby jsou na evropském standardu. Na jižním pobřeží Kuby je otevřená jediná báze, kde se dají pronajmout jachty. Nachází se v přístavu Cienfuegos, kde dnes působí tři evropské charterové společnosti, což vytváří potřebnou konkurenci.
Znovu se nám osvědčilo přidat k dvoutýdennímu charteru na moři první a poslední dvě noci v Havaně. Havanskou adaptaci na subtropy a šestihodinový časový posun jsme zvládli bez problémů. Havana je jedno z nejkrásnějších měst na světě a je velmi snadné navázat kontakt s přátelskými Kubánci a krásnými Kubánkami. Město se znatelně probouzí z padesátiletého spánku a již neplatí, že tam spadne každý den jeden dům. Povolené soukromé podnikání je vidět v poskytovaných službách. Bohužel nejen v úrovni, ale i cenách. Současný stav, kdy platí dvě měny, místní a devizový pesos, se zvolna mění na ten devizový a všechny ceny jsou v něm uváděné. Kurz je totožný s americkým dolarem, tedy jeden 1 CUC je 20 Kč. A k dostání je vše, co potřebujete k životu.
Z Havany se přesuneme do mariny Marlin v přístavu Cienfuegos objednaným autobusem s klimatizací a za tři hodiny jsme na místě. Cienfuegos je významný obchodní přístav na jihu Kuby, nově restaurované centrum je nejzachovalejší městskou částí celé Kuby. V marině nás již čekají a předávají nám dva katamarany Bahia a Lavezzi. Posádka na třetí katamaran Athenu dorazí s dvoudenním zpožděním za námi. Manažer báze mluví plynně anglicky, německy a samozřejmě španělsky. Kromě technického předání poskytne i nezbytnou instruktáž k naší plánované plavbě. Jsou možné dva směry, kam vyplout v Karibském moři. Na západ na Archipielágo de los Canarreos s Cayo Largo a obeplout Isla de la Juventud. Tuto průzkumnou plavbu jsme podnikli minule. A druhou variantou je plout na východ na Archipielágo de los Jardines de la Reina s Trinidadem. Tento směr jsme zvolili letos.
Dostáváme dva námořní piloty Kuby v angličtině a němčině, dále velmi slušné námořní mapy pro celou oblast a mnoho cenných rad. Nemáme ale radost z předpovědi počasí. Ta hlásí, že nás v souostroví za pár dnů zastihne přicházející studená fronta s poryvy větru až kolem 40 uzlů, což se bohužel vyplnilo. Další nepříjemností je, že se musí platit daň za vyplutí na moře ve výši 12 CUC na osobu a den. Také nás na rovinu varují: „Pokud se vám na jihu cokoli stane, musíte si pomoci sami. Žádné pomoci se nedovoláte, vysílačky jsou slabé, signál mobilu tam není a rybáři do dané oblasti nesmějí.“
Ještěže jsme si dopředu objednali dostatek zásob rumu (60 láhví), piva (816 třetinek) i jídla, takže nám „smrt hladem, žízní ani mrazem nehrozí“. Láhev rumu stojí v přepočtu 60 Kč, pivo 20 Kč. Navíc stále platí zákon, že kolik rumu se na loď přinese, tolik se ho vypije.
Před vyplutím se musíme odbavit. Kdyby celníci našli na lodi Kubánku, zaplatíme pokutu ve výši 200 000 Kč. Drahé potěšení. Rovněž nesmíme opustit kubánské vody. Musíme nahlásit plán naší plavby den po dni, údajně proto, aby nás našli, kdyby se blížil hurikán. Další pokyn, že do lodního záchodu nesmí spadnout nic než to, co bylo před tím snědeno či vypito, je jasný.
Dostatečně poučeni můžeme konečně vyplout. Míříme na Trinidad vzdálený 45 Nm. Málo fouká, a proto se po 20 mílích vyvazujeme k bójce před opuštěným rezortem v zátoce Guajímico. K večeru po složitém vjezdu do mariny Casilda na Trinidadu končíme u mola s elektrickou přípojkou i vodou. Je nutné opět přivolat celníka, aby nás odbavil a my mohli z lodě. Město Trinidad je 15 kilometrů od mariny, taxi stojí 2 CUC na osobu. Město pod patronací UNESCO slaví 500 let a my s ním. Založil ho slavný Diego Velasquez. Oslavy nás zde zdrží ještě jednu noc, ale Trinidad za to určitě stojí.
Po odbavení a zaplacení mariny, která stála za dvě noci s elektřinou a vodou 60 CUC, vyplouváme na jih na Královniny ostrovy. Cestou navštívíme ostrov Cayo Blanco de Casilda, asi 10 mil od Casildy. Žijí tam dva Kubánci, kteří nám připraví údajně nejlepší paelu na Kubě. Dáváme jim za pravdu a přejíme se za 15 CUC humrem, garnáty, vepřovým, kuřecím a zeleninou. Ještěže mojito nám pomůže strávit nálož jídla. Potápění na korálu, který hlídá královský perutýn, je úžasné. Vraky v zátoce necháváme na zpáteční zastávku. Na noc se přemístíme dalších 10 mil k ostrovu Cayos Machos de Fuera. Cestou chytíme první rybu, menší makrelu. Z ostrova vede zchátralé molo, ke kterému je možné se uvázat, ale je třeba se dovolit starších manželů, kteří zde poustevničí. Ostrov je plný leguánů a divných veverek jutías.
Brzy ráno vyplouváme, čeká nás padesátimílová plavba, slabě fouká a je zataženo. Večer má dorazit studená fronta. Cestou potkáme rybáře, překvapivě odmítají výměnu ryb za rum, ale chtějí peníze. Za 30 CUC dostaneme deset humrů a dvě velké ryby. Sami ulovíme pár barakud. Ztrácíme se mobilnímu signálu, další týden budeme bez spojení. K večeru doplouváme na začátek souostroví Archipielágo de los Jardines de la Reina, k ostrovu Cayo Breton. Schováváme se do kanálu mezi ostrovy pokryté mangrovníky, kde na nás již čekají mraky moskytů. Proto odplouváme na volnou zátoku, což se ukázalo jako špatné rozhodnutí. V noci se přihnala fronta a silný déšť, vítr se zcela otočil a my splouváme půl míle na korálový útes. Následuje noční cvičení. Vítr sviští kolem 35 uzlů, překotvujeme a celou noc držíme hlídky.
Příští dny fouká stále mezi 20 až 25 uzly, je polojasno, v noci na kotvě i nadále držíme hlídky. Další zastávkou je Cayo Boca Grande po 40 mílích plavby. Večer dobudeme ostrov a pálením ohně dáváme najevo, že je náš. Do této oblasti již kubánští rybáři nesmějí, takže jsme zde zcela sami. Druhý den věnujeme detailní prohlídce ostrova. Moc toho ale neobjevíme. Čerstvé potraviny docházejí, přecházíme na týden italské kuchyně, mezi jachtaři tak oblíbený. Těstoviny na všechny možné způsoby.
Další dny již slunce pálí, ale vítr pořád sviští až ke 30 uzlům. Vyplouváme k plánované otočce k průplavu Pasa Cachiboca, kde se to má hemžit žraloky. Silný vítr a mělčiny nám nedají šanci se potopit mezi lidožrouty, a tak obracíme. Třetí katamaran je na místě o dva dny později. Počasí se zklidnilo a posádka si žraloky prohlédne. Je tam potápěčská báze, kde je možné si vše potřebné levně půjčit.
Letíme na „zadobočák“ rychlostí téměř 10 uzlů na sever k ostrovu Cayo Zaza de Fuera. Za den jsme upluli 65 mil na plachty a za soumraku hodíme kotvu vedle rybářů v kanále mezi ostrůvky. Dno je travnaté a bahnité, což zjistíme poměrně brzy, a kotva se chytá až na čtvrtý pokus. Kvůli mělčinám kolem zase stavíme hlídky. Posádka si už zvykla, a tak moc neprotestuje, ví, že by to bylo zbytečné. Probouzíme se do krásného rána a vyplouváme s cílem na již známém Cayo Blanco vzdáleném 35 mil. V polovině plavby kotvíme u Cayo Puga, kde je nádherný reef, který opět hlídá ozbrojený perutýn. Vplouváme zpět do oblasti pokryté mobilním signálem. Po 20 uplutých mílích kotvíme u Cayo Blanco de Casilda.
Dopoledne se vydáme na prohlídku ostrova, vlastně baru, a část posádky se potápí na dvou vracích v zátoce. Odpoledne vplouváme do mariny Casilda, kde čekáme na celníka. Celní odbavení velmi urychlí dárek – časopis Penthouse s nejnovějšími zprávami. Celník opakovaně křičí „very good“ a vesele razítkuje naše doklady. Jsme takřka u cíle, což patřičně slavíme večer v Trinidadu.
Další den plánujeme výlet parním vláčkem do historické oblasti cukrovarů v okolí Trinidadu. Na nádraží vidíme spoustu turistů, ale žádný vlak. Zjistíme, že dnes nic nepojede, lokomotiva nemá olej, snad jej zítra nebo pozítří dovezou. Nedaleko stanice si prohlížíme i jiné lokomotivy a možná je lepší, že nikam nejedeme. Máme celý den na Trinidad, navštívíme továrnu na doutníky a projdeme si historické centrum. Všem se nejvíc líbí sele na grilu, u kterého končíme prohlídku.
Je před námi poslední přejezd do mariny Cienfuegos. Zpočátku na plachty, konec na motor. Závěrečná plavba kanálem je náročná na navigaci, ale trasa je dobře značená. Uplujeme 55 mil a vyvazujeme se u pumpy. Dobíráme naftu, dopíjíme zásoby a večer se loučíme s bary. Mojito teče proudem, salsa buší do uší a místní chicos se po dvou týdnech dočkaly. O půlnoci se setkáváme znovu na lodi. Karneval skončil.
Kuba nás všechny opět očarovala. V Havaně právě probíhala mezinárodní konference karibských států CELAC, která slibovala Kubáncům lepší zítřky po nezbytných reformách. Tak to přijedeme zkontrolovat při další plavbě.
www.vltava-sailing.cz
