Připojení Českých Budějovic na Orlík je na dohled
Práce na dokončení splavnění Vltavy mezi koncem doposud splavné vodní cesty z vodní nádrže Orlík přes plavební komoru Kořensko do Týna nad Vltavou a jihočeskou metropolí spolu s turisticky atraktivním okolím se blíží do cíle. Investorem celého projektu je Ředitelství vodních cest ČR a financován je z prostředků EU, prostřednictvím Ministerstva dopravy, respektive Státního fondu dopravní infrastruktury.
Myšlenka souvisle splavné vltavské vodní cesty se začala uskutečňovat v roce 2009, kdy byly v Českých Budějovicích zahájeny stavební úpravy koryta řeky a krátce poté také v Českém Vrbném začala vyrůstat první nová plavební komora a přístav. Tato první etapa z Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou dosáhla nakonec nákladů necelých 700 milionů Kč a byla spolufinancována z fondů EU prostřednictvím Operačního programu Doprava. První osobní lodě v centru Českých Budějovic vypluly v roce 2010, ale plnohodnotný provoz byl spuštěn v červnu 2011. Práce se nijak nezastavily a vedle dokončení plavební komory na přehradě Hněvkovice se pracovalo na další plavební komoře Hluboká a na prohloubení koryta na konci vzdutí přehradní nádrže Hněvkovice. Tato etapa financovaná Státním fondem dopravní infrastruktury byla zprovozněna na jaře roku 2013. To již v Hluboké nad Vltavou vyrůstal nový velký přístav, uvedený do provozu v květnu letošního roku.
Hlavní překážku propojení ale stále představuje poslední jez v osadě Hněvkovice, kde dosud není plavební komora. Po dlouhé přípravě komplikované řadou administrativních obtíží byl vybrán dodavatel stavby a práce započaly na konci roku 2014. Tato etapa z Hněvkovic po Týn nad Vltavou je z 85 % financována z fondů EU prostřednictvím Operačního programu Doprava a náklady jsou nyní odhadovány na přibližně 400 milionů Kč. První lodě tak celou trasu proplují v září 2016.
Co turistu na lodi na nové vodní cestě čeká?
Hlavní cílovou skupinou celé vltavské cesty jsou turisté na malých plavidlech putující po řece na svých vlastních lodích nebo pronajatých z půjčoven. Samozřejmě vodní cesta slouží i pro osobní lodě, kdy největší dovolený rozměr je délka 44 m a šířka 5,5 m. To je dáno jednotnými rozměry všech plavebních komor od Kořenska do Českých Budějovic o užitné délce 45 m a šířce 6 m. Nejvyšší ponor povolený na vodní cestě dosahuje 1,3 m a vodní cesta má garantovanou hloubku 1,6 m. Plavba se předpokládá s motorem, plachetnice mohou k plavbě na plachty využít širší části nádrže Hněvkovice, jinde plavba s plachtami prakticky není možná. Zde je také podjezdná výška mostů 5,25 m.
Začneme na jezu Kořensko, kde byla před 15 lety zprovozněna plavební komora, ale bohužel řadu lodí nyní trápí chybějící bezpečná čekací stání na proplavování v dolní i horní vodě. Na podzim letošního roku zahájí Ředitelství vodních cest ČR stavební práce na rozšíření obou rejd a vybudování dalbového stání přizpůsobeného pro malá plavidla. Na dolní rejdě budou moci posádky při čekání přes noc bezpečně vystoupit na břeh a připojit své lodě na elektrickou energii i vodu.
Na současném konci vodní cesty v Týně nad Vltavou tvořeném městským přístavištěm se uvažuje o rozšíření kapacity stání, vybavení přístaviště přípojkami a servisním centrem s tankovací stanicí. Tyto plány ale ještě budou několik let čekat na svou realizaci, stejně jako zvýšení podjezdné výšky u starého mostu v Týně nad Vltavou, která nyní dosahuje necelé 3 m. Práce již ale běží na přibližně 3,5 km dlouhém úseku koryta řeky od okraje zástavby Týna nad Vltavou po osadu Hněvkovice, kde byly doposud nedostatečné plavební hloubky a vzdutí jezu Kořensko sem nedosahovalo. Dno koryta řeky se nyní prohlubuje na stabilní hloubku 1,6 m, aniž by se zasahovalo do současných břehů. Hlavní překážkou je 100 let starý pevný jez tzv. staropražského typu (poslední svého druhu mezi Prahou a Českými Budějovicemi) o spádu přibližně do 2 m. Zde se v prostoru levé poloviny jezu buduje plavební komora klasické železobetonové polorámové konstrukce. Zvláštní zde je, že kolem plavební komory bude po obou stranách proudit voda, vlevo směrem k bližšímu břehu víceúčelovým koridorem tvořícím rybí přechod i slalomovou dráhu, vpravo doplněná o pohyblivé jezové pole zajišťující regulaci úrovně hladiny. Druhá polovina jezu zůstane původní v podobě pevného jezu.
Po překonání této plavební komory následuje již pouze krátká, asi 1,5 km dlouhá jezová zdrž a plavidla se přiblíží k přehradě Hněvkovice. Svým spádem 15 m se jedná o druhou nejvyšší plavební komoru v České republice. V dolní rejdě momentálně probíhá výstavba svislé nábřežní zdi, která umožní nejen bezpečný vjezd do plavební komory, ale také vytvoří čekací stání na proplavování. Vlastní plavební komora byla stavěna v rámci přehrady, nicméně v roce 1991 byla dokončena jen hrubá stavba a dále už práce nepokračovaly. V rámci splavnění se od roku 2009 osadila kompletní technologie plavební komory včetně úvazných prvků a žebříků a vybudován byl velín. Za pozornost stojí zdvižná vrata na dolním ohlaví plavební komory, v nichž jsou rovněž otvory pro vyprazdňování komory. Po překonání spádu vyžadující téměř půl hodiny lodě vyplují na hladinu vodní nádrže. U levého břehu bylo vybudováno čekací stání tvořené plovoucími moly, kde je zároveň možné odčerpání odpadních vod zabudovanou vývěvou a natankování pitné vody. Přibližně uprostřed téměř 18 km dlouhé vodní nádrže s unikátní minimálně osídlenou krajinou je osada Purkarec. Přímo v centru vedle kostela se dokončuje veřejné přístaviště pro malá plavidla i osobní lodě, tvořené 50 m dlouhým plovoucím molem s přípojkami na elektrickou energii.
Jak se blížíme k Hluboké nad Vltavou, bylo nutné přibližně 4 km koryta značně prohloubit, aby hladina vodní nádrže dosáhla až k jezu ze 30. let 20. století. V části byla dokonce vybudována soustřeďovací hrázka, protože zde dochází k velkému usazování nánosů a původní velká šířka toto ukládání ještě podporovala. Pod silničním mostem na levém břehu vzniklo veřejné přístaviště osobní lodní dopravy.
Plavební komora Hluboká nad Vltavou vznikla na pravém břehu v místě původní vorové propusti. Stavba byla velmi náročná, protože přímo přiléhá k provozovanému jezu a hlubokou stavební jámu bylo nutné založit tak, aby nebyl nijak ohrožen. Na plavební komoře překonávající spád 3 m byly v mimořádném rozsahu použity kamenné žulové obklady, aby byla optimálně začleněna do památkově a urbanisticky cenného prostředí okolí zámku. I zde jsou k dispozici plnohodnotná čekací stání u svislých nábřežních zdí. Za pozornost stojí, že tento jez byl před 80 lety budován s ohledem na tehdejší plány na splavnění pro velké nákladní lodě.
Na levém břehu v nadjezí byl v letošním roce zprovozněn přístav až pro 73 malých plavidel. Do přístavu se vplouvá pod zdvižnou pěší a cyklistickou lávkou, která má v nízké poloze podjezdnou výšku asi 3 m, ale obsluha přístavu nebo plavební komory lávku dálkově zdvihne až na výšku 5,25 m. Střední část přístavu s 37 místy je určena pro dlouhodobá stání, pronajatá na celou sezonu, případně měsíc a více. Na obvodu přístavu jsou krátkodobá stání, přičemž vždy bude garantován dostatek stání pro návštěvníky na jednu noc. Každé stání má přípojky elektřiny a vody a pro plavební sezonu 2016 zde vyroste kapitanát se sociálním zázemím a službami. Přístav je ochranný, při zastavení plavby mimo sezonu a za povodní jsou zde ochráněna malá plavidla u plovoucích mol a osobní lodě u daleb. Využít je možné i sjezd do vody a přilehlé parkoviště. Provozovatelem tohoto přístavu je Ředitelství vodních cest ČR.
Navazující 4 km koryta bylo nutné prakticky v celé délce prohloubit a téměř třetinu navíc tvoří úžina, kde není povoleno potkávání protisměrně plujících plavidel. Úprava koryta nemohla zasáhnout do polohy břehu, a proto nebylo možné se úžině vyhnout. Následuje zdymadlo České Vrbné na okraji Českých Budějovic. Původní konstrukce jezu z 60. let 20. století, tvořená pohyblivým železobetonovým sektorem, byla nahrazena ocelovými klapkami podpíranými hydraulickými pohony. Je tak zajištěno automatické spolehlivé udržování plavební hladiny. Plavební komora o spádu 7 m vyrostla na pravém břehu a bezprostředně přiléhá k jezu. Je založena 3 m pod základy jezu, a proto byla její stavba extrémně náročná. Rejdy opět tvoří nábřežní zdi s čekacími stáními. Bezprostředně vedle zdymadla v nadjezí se na levém břehu nachází nový přístav České Vrbné pro 23 malých plavidel. Tento přístavní bazén je oddělen od řeky vjezdovým objektem s protipovodňovými vraty a unikátním sklopným silničním mostem. Během povodní tak bude v přístavu hladina konstantní. Kromě přípojek na elektřinu a vodu u každého stání je zde samostatné servisní centrum s odčerpáváním odpadních vod. Připravena je konstrukce pro tankovací stanici s odčerpáváním nádních vod, kterou Ředitelství vodních cest ČR v roce 2016 zprovozní. Ještě v letošním roce bude vedle sjezdu do vody osazen stabilní otočný jeřáb o nosnosti až 10 tun.
Zbývající 4 km vodní cesty vedou nejprve okrajovými částmi města mezi sídlišti a následně mezi městskou zástavbou. Zde bylo koryto rozšířeno Povodím Vltavy v rámci zvýšení kapacity na průchod povodní, která zároveň tvoří parametry vodní cesty. Koncové přístaviště – Lannova loděnice – představující plovoucí molo 60 m dlouhé podélně s plavební dráhou s bezbariérovým přístupem a přípojkami elektřiny slouží pro malá plavidla i pro osobní lodě. V podjezí Jiráskova jezu je bazén obratiště plavidel.
Unikátní moderní technologie na vodní cestě
Vše bylo projektováno a budováno jako moderní vodní cesta splňující standardy 21. století a plnící očekávání uživatelů. Nedílnou součástí je síť veřejné přístavní infrastruktury v majetku státu, garantující možnost přistání. Všechna přístaviště i přístavy jsou řešeny tak, aby poskytly dostatek úvazných prvků pro malá i velká plavidla, bezbariérový přístup, přípojky elektrické energie a kde je to možné, i vody. Tyto přípojky jsou ovládány jednotným systémem tzv. přístavní karty provozovaným Ředitelstvím vodních cest ČR. V přístavech jsou standardizované informační tabule, bezpečnostní vybavení a ve spolupráci s obcemi byla řešena co nejlepší vazba na okolní zástavbu.
Při stavbě plavebních komor byly použity všechny nejmodernější principy konstrukčního řešení. Pro praktické plavební využití jsou důležitá důsledně oddělená čekací stání pro velké osobní lodě a pro malá plavidla, vybavená digitálními tabulemi, schématem vodní cesty a dorozumívacími prostředky s obsluhou plavební komory. Ve všech komorách jsou použity plovoucí úvazné trny, na jezu Hněvkovice s malým spádem budou úvazné tyče. Velice se osvědčilo počítačové matematické i fyzikální modelování na zmenšených modelech v laboratoři ČVUT v Praze, které napomohlo řešení zdymadel i plavebních komor tak, aby proudění bylo co nejklidnější a plavba byla bezpečná i pro laiky a nezkušené kapitány.
Závěrem je nutné vyzdvihnout důležitou roli financování výstavby vodní cesty z fondů EU prostřednictvím Operačního programu Doprava, jež napomohlo vytvoření po 30 letech první nové vodní cesty v České republice. Financovány byly kompletní úseky tvořené úpravami koryt, plavebními komorami i přístavní infrastrukturou tak, aby přinesly funkční celek. Nyní očekáváme, že po dokončení propojení v příštím roce nejen vodní turisté a jachtaři, ale také podnikatelé v oblasti půjčoven plavidel vodní cestu objeví, a potvrdí tak smysluplnost investice pro regionální rozvoj.
Zveřejněno v Yachtu 9/2015.
