Broadblue Rapier 550 |VYBROUŠENÝ RAPÍR z budoucnosti
Na stránkách Yachtu doposud nebylo popsáno žádné plachetní plavidlo jako tento katamaran, který jako by zabloudil do našeho světa z budoucnosti. Broadblue Rapier 550 představuje zcela nový druh výkonné cestovní jachty, která má jen málo společného s extravagancí regatových speciálů, a přesto bourá vžité stereotypy. Darren Newton nejenže do jeho konstrukce uložil mnohaleté zkušenosti se stavbou vícetrupých lodí, ale přišel s inovacemi, které tradiční jachtaře mohou šokovat.
Již první pohled na cestovní katamaran BroadblueRapier 550 vyvolává smíšené pocity. Zvýrazněné hranaté linie plováků a nástavby,která zaujímá celou plochu středové plošiny,spíše než jachtu připomínají trup moderní válečnélodě sestavený z přímkových ploch podle technologie Stealth, aby měla nulový radarový odraz. Tuto podobu podtrhují i zřetelně negativní sklony klounovců, jimiž se vyznačovaly bitevní lodě a křižníky na počátku 20. století. Další překvapení čeká na palubě,respektive v kokpitu na zádi, který je vlastnějen úzkou galerií za obrovským salonem v nástavbě. Zkušenějšího jachtaře zaskočí jeho malá plocha – tady se přece musí posádka při obsluze plachet přerazit – ale pak mu poklesne čelist úžasem. V kokpitu není žádná vinšna, žádné kormidelní kolo, vlastně vůbec nic, čím by se dal katamaran řídit nebo nastavovat plachty! Také jinde na palubě či na střeše nástavby není žádná výstroj, která by sloužila k ovládání plavidla. Jedinou výjimkou je kolejnice hlavních otěží na zadní hrázi kokpitu, avšak bez vyvedeného lana, vazáky na bocích a v příďovém trnu kotevní vrátek.
Vinšnová strojovna v salonu
Odpověď na záhadu se nachází v salonu, který má rozměry haly luxusního bytu a je zalit světlem z velkoplošných bočních oken a předního panoramatického skla. Navíc se dá otevřít obrovský světlík ve stropě. Z kokpitu musíte projít jeho celou délkou, přes jídelní a relaxační kout se dvěma stoly, pohovkami a křesly až k brance, kterou opticky vytvářejí šikmo ustavené a lomené pulty. Ten na levoboku obsahuje kuchyni, ten napravo slouží jako mapový a pracovní stůl. A za nimi je něco, co doposud na žádné jachtě neexistovalo. Na první pohled máte dojem, že se díváte na kombinaci věšáku a koše na deštníky, protože kolem karbonového stěžně, který prochází střechou nástavby, je sedmiboká ohrádka, v níž jsou ukotveny tři elektrické vinšny, z nichž dvě jsou reverzibilní. K této vinšnové strojovně jsou pak svedena všechna ovládací lana, jak výtahy, tak otěže hlavní plachty a samopřehazovací kosatky.
Překvapením však ještě není konec. Před touto strojovnou se nachází vlastní kormidelní stanoviště, což je v tomto případě jen označení z nouze, neboť žádné kormidelní kolo zde nenaleznete. Před dvěma anatomicky tvarovanými křesly je pod čelním sklem přístrojová deska, jež oplývá displeji, a před levým křeslem malý volant, jakoby přenesený z nadupaného sportovního automobilu. Vpravo od volantu vyčnívají z přístrojové desky dvě plynové páky pomocných motorů, takže kormidelník je má po ruce. Celkově to připomíná kryté můstky velkých motorových člunů. Podobnou vnitřní kormidelnu ve stylu motorového člunu a s anatomickým kormidelním křeslem doposud vytvořil pouze Nic Bailey pro 59stopý katamaran IMPOSSIBLE DREAM a není se co divit, že se podílel i na projektu Rapieru 550 a že jeho loděnice Multimarine postavila prototyp tohoto katamaranu. Otázka však zní: Bude to bezpečně pracovat? A ještě naléhavější dotaz: Jsou jachtaři na něco takového vůbec připraveni?
Na provázku z elektromagnetických vln
Když v roce 2001 začala anglická firma Broadblue stavět cestovní katamarany, dala si do vínku, že to budou luxusní a přitom výkonná plavidla světové třídy. Této zásadě se nezpronevěřila ani konstrukcí nového Rapieru 550, naopak firma jí posunula laťku ještě výše, když motem bylo navrhnout katamaran, který by mohla obsluhovat jediná osoba, aniž by se muselo slevit z výkonů. Výrobní ředitel Mark Jarvis k tomu dodává: „To znamená, že katamaran je možné řídit odkudkoli.“ Řešením bylo svedení všech ovládacích lan do jednoho místa, ke hnízdu tří elektrických vinšen u paty stěžně. Vztyčování plachet, jejich popouštění či dotahování může provádět jeden člověk pouhým stiskem tlačítek, aniž by musel vyjít na palubu. Reverzní otěžové vinšny a otěžový jezdec hlavních otěží na zadní hrázi kokpitu, která též nese člunové jeřábky, se dají ovládat ze čtyř míst – tlačítky na vinšnách, tlačítky na vnitřním a venkovním kormidelním stanovišti a posléze dálkovým ovladačem, který můžete nosit v kapse. S katamaranem tedy může jedna osoba manévrovat z jakéhokoli místa na palubě, a to i při plavbě s motory, neboť i ty se dají dálkově ovládat. To se obzvlášť hodí při přístavních manévrech, ty však můžete bezpečně prováděti z kormidelního křesla v salonu, protože pozici katamaranu vzhledem k molu nebo nábřeží spolehlivě vidíte na displeji, kam je obraz přenášen z kamery na stěžni.
Dálkové ovládání však vyžaduje určité bezpečnostní prvky. Sériové katamarany budou mít kryty, jež bude možné na vinšny nasadit, aby třeba někdo nechtěně nespustil plachty, nebo nedošlo k úrazu. Při vlastní plavbě hlídá bezpečnost francouzský systém UpSideUp, který při změně povětrnostních podmínek vyhlásí poplach, a když jsou překročeny předem nastavené parametry, aniž by posádka zareagovala, spustí plachty. V případě výpadku elektrické energie se dají vinšny ovládat ručně.
Dalším bezpečnostním faktorem je digitální spínací systém EmpirBus NXT pro veškerou tlačítkovou elektroniku, jenž používá uzlovou strukturu. Na jeho kontrolním panelu, který je umístěn uprostřed přístrojové desky, se dá sledovat diagnostika a stav všech elektrických systémů, čerpadel, nádrží, světel, poplachů, autopilota a pojistek.
Šedá teorie, zelený strom života
Někdo může říci, že na papíře to zní pěkně, ale jak to bude fungovat na moři? Odpověď může naznačit zkušební plavba, která proběhla v Solentu. Již odrážení od mola, které kormidelník prováděl z vnitřního stanoviště v salonu a sledoval na displeji prostřednictvím stěžňové kamery, by bylo pro pravověrného mořského vlka silný tabák. Zvedání hlavní plachty, které s dálkovým ovládáním v ruce prováděl Mark Jarvis – stál přitom pod střešním světlíkem, aby sledoval, zda se plachta v pořádku zvedá – prozradilo až hrčení vinšny za kormidelním křeslem. Ruční kormidlování, či spíše řízení katamaranu volantem působí nezvykle, neboť kormidelní hydraulika potlačuje zpětnou vazbu, danou odporem kormidelního listu. U letadel jsou do řízení kvůli adekvátním pocitům pilotů zavedeny umělé odpory, zde by se asi hodily také. Hydraulika má též na svědomí určité zpoždění mezi pootočením volantu a vychýlením kormidel. Kormidelníkovi tedy nezbývá nic jiného než spoléhat na ukazatele vychýlení kormidla na displeji autopilotu.
Ničím nestíněný výhled čelním sklem je vynikající. Je vidět na kosatku, ale když se pokusíte sledovat špiony, začne vás bolet za krkem. Rapier 550 je tedy třeba řídit podle přístrojů a trvá nějakou dobu, než si na to zvyknete. Pak však oceníte snadnost a pohodlí, s jakou ovládáte 55 stop dlouhé monstrum, jehož rychlost se píše dvěma číslicemi. Při křižování v kurzu 40° k větru se skutečný vítr shodoval se zdánlivou brízou a katamaran plul na rovném kýlu bez jakéhokoli hluku. Měli jste pocit, že sedíte v trenažéru a Solent okolo je jenom projekcí na trenažérové displeje, tak naprostý to byl komfort. Na jachtařský nepromokavý oblek můžete klidně zapomenout. O vnějších podmínkách vás informují jenom přístroje. Rychlost si uvědomíte jen díky zpomalení při nekonečně dlouhém obratu proti větru, máte stejný pocit jako na motorovém člunu, který právě vypadl ze skluzu. Nicméně námořník, kterého nosíte v sobě, vás bude ponoukat, abyste vyšli ven, abyste loď vnímali celým tělem. Naštěstí je Rapier 550 vybaven karbonovými kormidelními pákami, které se dají nasadit na kormidelní hřídele, a po přepnutí tlačítka, které vyřadí hydrauliku, můžete toto plavidlo z budoucnosti kormidlovat opravdu ručně a cítit vítr ve vlasech jako na kterékoli námořní plachetnici.
Při ručním kormidlování pákou je odezva kormidel bezprostřední, i když po přechodu z volantu vám připadá poněkud tuhá. Spínače dálkového ovládání na pažení vedle kormidelních pák i na tomto stanovišti umožňují nastavování plachet, takže i zde má kormidelník katamaran plně pod kontrolou a může sám provádět obraty či jiné manévry.
Na zadobočním úseku byl vztyčen genakr a rychlost katamaranu klesla z 11 na 8 uzlů, nicméně i tak byla vyšší než rychlost zdánlivého větru, přestože kurz činil 140–160° ke skutečnému větru. Na tomto kurzu by asi mnoha pravověrným jachtařům vadilo, že při kormidlování z vnitřní kormidelny v salonu není vidět na hlavní plachtu, a nutilo by je to kormidlovat venku pomocí kormidelních pák. Avšak je třeba si uvědomit, že Broadblue Rapier 550 je určen k dálkovým plavbám, kde bude v činnosti převážně autopilot. Důvody, proč je Rapier 550 takový, jaký je, shrnul jeho konstruktér Darren Newton:„Všichni si lžeme, když si myslíme, že jsme skippeři transoceánských regat, že chceme, aby nám stříkala do obličeje mořská tříšť. Nejde o to docilovat rychlosti 20 a více uzlů. Pro bezpečnost a dobré tempo při rodinné plavbě stačí průměr 15 uzlů.“
Pohled za kulisy
O dvanáct let dříve potřebovali titíž konstruktéři u katamaranu IMPOSSIBLE DREAM 48 hydraulických operací, aby mohli vytvořit vnitřní kormidelní stanoviště, u Rapieru 550 jim stačily díky reverzibilní technologii tři vinšny. Studně, v níž jsou kolem stěžně umístěny, je provedena z karbonu a vinšny jsou uspořádány tak, že vždy je jedna volná. Konce lan jsou úhledně uloženy v plachtovinových kapsách. Zde je určité riziko, když jsou takové výkonné vrátky umístěny v obytném prostoru a navíc se dají ovládat i zvenku, takže operátor nemá jistotu, jestli někdo na některou z vinšen právě nesahá. Objevil se návrh, aby se do blízkosti vinšen umístilo nouzové tlačítko okamžitého vypnutí, ale konstruktéři se místo toho rozhodli vinšny opatřit snímatelnými kryty.
Vlastní konstrukce katamaranu odpovídá dnešní vyspělé infúzní technologii sendvičového laminátu, když kombinuje skelnou tkaninu, kevlar a uhlíková vlákna. Jako pojivo je použita epoxidová pryskyřice a jako sendvičová výplň pěna PVC. Nepotopitelnost plavidla zajišťují vodotěsné přepážky, které oddělují příďové a záďové kolizní komory v obou trupech, a sendvičová konstrukce. Skegové kýly jsou vylaminovány zvlášť a k trupům přilepeny, takže jejich poškození nebo dokonce odtržení nevede k zaplavení plavidla. Zákazník má na výběr i jiná řešení – nízké pevné kýly nebo mečové a řiditelné ploutve. Za vadu na kráse lze považovat pouze horší povrchovou úpravu, která lodi za 1,5 milionu liber neodpovídá.
Nejtradičnější na celé konstrukci Rapieru 550 je uspořádání interiéru. Prakticky celou plochu plošiny mezi trupy zaujímá salon, kde je též kuchyně a kryté kormidelní stanoviště. Zadní stěna salonu je celá prosklená a dá se složit, aby salon s kokpitem tvořil jeden prostor. Trupy jsou vyhrazeny spacím kajutám, v levém je majitelská kajuta s dvojlůžkem 200 x 150 cm, pracovna se stolkem, z níž vedou schody do salonu, a v přídi sociální zařízení s elektrickým WC Jabsco a sprchovým koutem. V pravobočním trupu jsou dvě kajuty, každá s dvojlůžkem a odděleným vstupem po schodech ze salonu. Mezi nimi je společné sociální zařízení, které může mít různou výbavu dle přání zákazníka.
Ke strojnímu pohonu slouží dvojice lodních dieselů každý o výkonu 55 koní, které pohánějí vrtule se sklopnými lopatkami. Palivo je uloženo v nádržích 2x 150 l a motory se startují akumulátory s kapacitou 85 Ah, pro napájení přístrojů, spotřebičů a osvětlení slouží baterie 4x 200 Ah. Součástí elektrického systému jsou i solární panely 4x 100 W.
Co na to říci
Katamaran Broadblue Rapier 550 je dobře navržen a postaven a jeho konstruktéři si nepochybně zaslouží uznání za nekonvenční myšlení. Vnitřní objem, výhled z vnitřního kormidelního stanoviště, možnost volby mezi venkovním kormidlováním pomocí pák a vnitřním pomocí volantu a k tomu relativně nízká hmotnost z něj činí nejvyváženější kombinaci motorového člunu, výkonné námořní plachetnice a pobytového komfortu, jaké bylo doposud dosaženo. Katamaran je očividnou výzvou pro jachtaře, kteří se doposud omezovali na motorové čluny, neboť se jim příčí nechat se za horšího počasí oplachovat studenou vodou. Samozřejmě je to otázka osobního vkusu a pojetí jachtingu, co si kdo od něj slibuje. Každopádně účastníci zkušební plavby se shodli na tom, že to byla nejpohodlnější plavba, jakou kdy na námořní plachetnici na Solentu absolvovali. Právě to může být kamenem úrazu a rozdmýchat vášně, neboť zatím nikdo nezná odpověď na otázku z úvodu – zda jsme ochotni něco takového akceptovat, zda se konzervativní mořští vlci smíří s lodí, při jejímž řízení máte pocit, že ovládáte pouhý model lodě z křesla na břehu rybníka zpod slunečníku.
Katamaran Rapier 550 je cenově a co se týče objemu obytných prostor srovnatelný s jednotrupou námořní plachetnicí Jeanneau 64, avšak svou vyšší rychlostí zkrátí trvání dálkových plaveb a navíc nevyžaduje posádku. Dá se široce přizpůsobit požadavkům zákazníka, ale k základní ceně je třeba připočítat ještě třetinu, abyste mohli využít veškerý potenciál tohoto stroje.
